(Botticelli) 

GNÓTHI SEAUTÓN: nápis nad věštírnou v Delfách. K věštkyním do  Delf chodili ve starověku mnozí lidé, aby se zde dozvěděli, jaký je jejich Osud. Po návštěvě Delf změnil svou životní cestu pozdější mudrc Sókratés, člověk, který poprvé užil slovo FILOSÓFIA -  láska k moudrosti. Pýthie (věštkyně) mu řekly, že je nejmoudřejším mužem na (tehdejším) světě. Řídil se nápisem nad věštírnou Gnóthi Seautón a poznáním sebe sama dosáhl hluboké moudrosti. Byl nejen filosofem, ale z našeho hlediska psychologem. Zabýval se lidskou duší Psyché a vychoval filosofa Platóna, který byl učitelem Aristotela. Než se vydal do Delf, byl řemeslníkem.

Nápis Gnóthi Seautón četl i řecký hrdina Oidipús, který však prohrál svůj boj s Osudem. A to hlavně proto, že se chtěl vlastnímu osudu vyhnout, aniž by se skutečně dozvěděl kým je, naplnil tragickou věštbu, že zabije svého otce a ožení se se svou matkou. Ač konal vždy čestně, nevědomky pokračoval ve lži svých rodičů a zničil nejen je a sebe, ale i své město a svoje děti. Osud v jeho příběhu na sebe upozorňoval. Z úst moudré Sfingy,  kterou porazil ve slovním boji a kterou hodlal svrhnout do propasti slyšel varování: "Propast, do které mě vrháš, je v Tobě".

Jedna ze základních lidských povinností je poznat sám sebe, jinak se sami sobě staneme propastí, která nás zahubí. 


(Giotto)


(Seneca)